historie
V roce 1923, tedy před devadesáti lety vznikl v Podivíně první fotbal oddíl - SK Podivín. Největší zásluhy na tom měl místní hodinář Vojtěch Mička, spolu s ním pak pánové Josef Prygl, Jan Rybnikář, Miloslav Hanuš a František Buček. S dalšími nadšenci vybudovali fotbalové hřiště. Stálo na místech dnešních zahrad mezi Bratislavskou a Zahradní ulicí.
Mistrovských utkání se zde nedočkali, protože hřiště nemělo předepsané rozměry, hrávala se na nich jen přátelská utkání.
Mistrovská utkání se začala hrát na hřišti ve Stromovce až od roku 1928. Ani zde však nebylo všechno v pořádku, protože bylo stanoveno, že branky se mohou postavit až před utkáním a hned po něm zase odstranit, navíc bylo hřiště často zaplavováno.
Ve třicátých letech nastal velký rozmach fotbalu, Vznikly další dva kluby: dělnická Rudá hvězda a židovský Makkabi, který však měl úzkou základnu hráčů.
Na začátku třicátých let byl v Podivíně zbourán cukrovar, vybudovaný po roce 1870, na jeho místě bylo postupně budováno nové hřiště, které bylo dokončeno v roce 1935. Na něm se začala hrávat mistrovská utkání II. třídy Západomoravské fotbalové župy.
Za jakých podmínek se fotbal v té době hrával svědčí to, že se koupený míč musel vydržet celou sezónu, na utkání se jezdilo vlakem a také na kolech.
V roce 1937 vyhrál Podivín svůj okrsek a postoupil do I. B třídy, byl posílen nejlepšími hráči RH a Makkabi. Fotbal v Podivíně získal záborem pohraničí Němci v roce 1938, začali zde hrávat někteří hráči ze zabraného území, hlavně z Břeclavi.
Během válečných let dvakrát postoupil opakovaně do I. B třídy. Fotbalu se dařilo i po osvobození po roce 1945, kdy podivínští fotbalisté postoupili do I. A třídy, zde hrál i po reorganizaci fotbalových soutěží po roce 1948. Hrály zde nejlepší celky z okresů Hodonín, Břeclav a Brno. V roce 1949 sestoupil, ale již v roce 1951 postoupil po další reorganizaci rovnou do krajského přeboru, kde hrávala například Zbrojovka Brno, RH Brno, Královo Pole, Sokol Lanžhot. Na fotbale byly návštěvy i v počtu tisícovky diváků. Tato doba je první vrchol podivínské fotbalové éry.
Za zmínku ještě stojí to, že v roce 1955 byl otevřen nový stadion, na kterém se hrává fotbal dodnes. V dalších desetiletích se Podivín pohyboval většinou na úrovni okresu. Bylo tomu tak i na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se většina energie věnovala výstavbě nových kabin.
Ke druhému vrcholu se podivínský fotbal nadechl na přelomu tisíciletí. Z okresního přeboru postoupil do I. B třídy, kdy tým postavený na odchovancích vydržel deset let. Po postupu do I.A následoval okamžitý další postup do krajského přeboru.